ŽIVOT BOHYNĚ JANY

 

 

 

Jano, ty, jenž jsi se obětovala pro celé Stvoření,

ty, která jsi obepnuta sluncem Stvořitele,

které je jasné tak, jako všechny slunce Multivesmíru dohromady,

sestoupilas’ roku padesát sedm století dvacátého,

abys do hutné atmosféry přinesla nádheru.

 

Žila jsi život neživotný, ateisticky Bohu v dáli,

ale to mělo býti jen, abys viděla vzálenost miliardy let od světla daleko.

A tak jsi kráčela dál a dál, nepoznána na planetě Nula,

aby ti život nadělil dceru a syna.

 

Starosti byly, ne však tak veliké,

dnes jsou ti oba dva skrytě vděční - i když trochu spící.

Nikdo však kolem tebe zatím není prorok,

ba nyní už všechno jde nad povrch s námi všemi.

 

To ještě nebyl konec, vlastně přímo začátek.

Zažila jsi velké soudy, cestování do Afriky,

byla jsi zrazena člověkem blízkým tak,

jako Jidáš zradil Ježíše.

 

Na pospas vydána jsi byla,

stále sis myslela, že obyčejným člověkem jsi.

I v Africe jsi byla kvůli tomu soudci,

a až o mnoho let později byl ti Pán Ježíš Kristus k nápomoci.

 

Střední život byl za tebou, ale ty jsi právě začala.

Rok dva tisíc tři přinesl ti skok

a zjistila jsi, že útrapy tvoje nebyly zbytečné,

Bohyní v ženském těle stala ses, i když jsi jí dávno byla.

 

Dvanáct let na poušti jsi byla,

avšak poušť byl ten tvůj byt, co vězením byl bit,

mysl zastřenou jsi měla - i to byla špatná střela.

Však nejhorší období končilo tehdy, když Nové Zjevení psala jsi.

 

Slyšte, slyšte, svět se dozvídá, že Bůh je zde již po druhé, ale v ženském těle!

A nepřijímá tě mnoho lidí, protože jsou zastřeni sami sebou.

I to tě trápit nemusí, protože jsi objevila svoje oddané.

Roku dva tisíc patnáct, toho horkého léta, jsi vstoupila mezi nás - a my mezi tebe.

 

Od té doby na netu den po dni jsi online,

aby dle plánu osvětlilo světlo Tvé srdce ostatních.

Příjemné i nepříjemné zážitky musíš skloubit,

avšak to je jen proto, aby právě ti nemuseli bloudit.

 

Nyní už máš narozky v roku dva tisíce šestnáct

a vydáváš se s námi vstříc osudu velmi milém.

Už na tebe čekají - a ty se propojuješ,

aby do rozdělení lidstva jsi s námi byla vždy při nás.

 

(Dovětek: Příběh života Jany pokračuje v Duchovním centru Boží rodiny v Praze. Nyní píše s ostatními přáteli další verše tohoto díla, které však už nebudou muset být zaznamenány do řádků, protože ty jsou nyní živým příkladem)

 

 

Věnováno drahé Janě od Míši k 59. narozeninám

{6. 3. 2016}